V prvním březnovém týdnu jsme si povídali o různých povoláních a navštívili několik zaměstnání rodičů a prarodičů. Druhý březnový týden se nesl ve stejném duchu. Hned v pondělí k nám zavítala maminka Stellinky s jejich malou Leuškou, a my jsme měli možnost blíže se seznámit s profesí maminky na mateřské dovolené. Dospělí už všichni vědí, že se nejedná o žádnou dovolenou, nýbrž o pořádný pracovní zápřah, protože taková maminka, a hlavně ta s malým miminkem, se najednou stává člověkem se spoustou profesí. Je to takový Ferda mravenec – práce všeho druhu. Taková maminka, a nejen ta na mateřské dovolené, je totiž kuchařkou, uklízečkou, mnohdy i zdravotnicí, opravářkou, také učitelkou a určitě bychom jich našli ještě spoustu. Takže i když je maminka s miminkem doma, vlastně pořád pracuje, i když do žádné práce nechodí.
My jsme si u nás ve třídě, díky Stellinčině mamince, vyzkoušeli, jaké je to starat se o miminko – připravili jsme Leušce mlíčko, nakrmili ji, přebalili a hráli jsme si s ní. Všem se nám to moc líbilo a Leuška snad také byla s naší péčí spokojená.
Další den jsme se vydali na procházku do městského muzea, které jsme prošli od zdola nahoru a dozvěděli se spoustu novinek o našem městě, například k čemu slouží ty velké stroje, které se nacházejí hned v prvním patře budovy, nebo co jsou to vltavíny.
V dalších dnech jsme si na různá povolání zahráli i ve školce – například na doktory, opraváře, uklízeče, kadeřníky a hlavně na kuchaře. A protože správný kuchař potřebuje ke své práci zástěru a pořádnou kuchařskou čepici, vyrobili jsme si je. Když už jsme vypadali jako opravdoví kuchaři, bylo na čase také něco ukuchtit. Tentokrát jsme se pustili do výroby pudinku. Nejprve jsme připravili potřebné ingredience a pak jsme se dali do díla. Pudink nám v miskách nestačil ani pořádně vychladnout a už byl fuč. Taková to byla dobrota! Všichni se olizovali až za ušima.
