Vidíš paní knihovnici?
Hledá knížky na polici,
aby byly tam, kde mají,
čtenáři je šmodrchají.
Kdyby na to nehleděla,
nastala by strašná mela,
Vinnetou by v okamžiku,
jezdil na Maxipsu Fíku.
Měsíc duben vnesl do naší školky zajímavé téma, které bylo zaměřeno na povolání a profese. Děti si tak uvědomily, jak je práce v životě důležitá, proč musí dospěláci chodit do zaměstnání a co by se stalo, kdyby nikdo nepracoval. Seznámily se s pojmy jako je nezaměstnanost i mateřská dovolená a poznávaly již zapomenutá řemesla. Přemýšlely nad tím, kterou profesi by chtěly vykonávat až budou dospělí, vyzkoušely si být pekařem, cukrářem, kuchařem, zedníkem, švadlenou i tanečníkem.
Účastnily se také besedy s knihovnicí paní Janovskou, která jim vyprávěla, co vše její profese obnáší a ukázala, jak správně o knihy pečovat. Moc se nám v knihovně líbilo a děti přislíbily, že s rodiči sem zavítají častěji.
Naše Země svátek slaví,
dneska má svůj velký den,
proto si teď pojďme říci,
proč má býti oslaven.
Celý týden jsme se věnovali praktickým činnostem a hrám, které dětem odhalily, že Země je planeta kulatá, a také modrá. Uvědomily si, proč je voda důležitá pro život, k čemu je vody potřeba a kde všude se nachází. Poznaly, že díky stromům máme kyslík, plyn k dýchání jediný a zjistily, že vzduch můžeme cítit, slyšet i vidět. Vyzkoušely si, jak vniká půda, s lupou objevovaly vše, co je v hlíně ukryto a odhalily, že půda je domovem mnoha živočichů, dává živiny rostlinám a nám lidem užitkové rostliny.
Pohádka O princezně Zemi zas dětem přiblížila, proč je důležité odpad třídit. Společně jsme poznávali, co všechno je plastové, kde všude najdeme sklo a co vše je z papíru. A i když jsou Skřítkové jen malé děti, umějí už třídit smetí. Modrá, žlutá, zelená, již vědí, co to znamená. A tak jako dospěláci, šly i děti papír, plasty a sklenice vhodit do správné popelnice.
Letí, letí, černý mrak,
ano, ano, je to tak.
Čarodějka v černém hávu,
letí dneska na oslavu.
Závěr měsíce patřil tradici pálení čarodějnic, proto jsme se ve čtvrtek 27.4. všichni převlékli za čarodějnice a čaroděje a spolu se třídou Žabiček jsme vyrazili na dlouhou cestu přes město za čarodějnicí Danuší. Po cestě jsme plnili čarodějné úkoly a všem dávali na obdiv své kostýmy. To vám byla krásná podívaná, vidět pohromadě 29 roztomilých čarodějek a čarodějů.
A jak jsme obydlí čarodějnice Danuše našli? Snadno, měla cestu ke své chaloupce označenou omalovánkami. Její přivítání bylo plné zaříkávadel, všechny nás vyzpovídala, zdali jsme ani jeden úkol nevynechali, a také zda umíme po čarodějnicku pozdravit. Zazpívali jsme si čarodějnickou píseň a předvedli si výrobu kouzelného lektvaru. Na dvě papírové čarodějnice, které jme si ze školky přinesli už čekala připravená hranice. Rozloučili jsme se se vším, čím čarodějky lidem škodí a nechali je plamenům. Pozorovali, jak se jejich podoba ohněm mění a nasávali vůni dřeva.
Ještě nás čekalo sladké pohoštění, nápoj mládí, jedna zkouška znalosti, hrátky s bublifukem a pasování na nejskvělejší čarodějky stvrzené medailí. Když se blížil čas návratu do naší školky, byli jsme plni krásných dojmů, zážitků a radosti z krásného dopoledne. Tak, teď už jenom naposledy čarodějnici Danušce poděkovat za dárečky, které jsme si v košíku odnášeli s sebou a zamávat na rozloučenou.
