„Advent už nám začíná, co to děti znamená“? První adventním týdnem nás provedla postava Mikuláše, aby nám připomněla téma štědrosti a soucitu. Skřítkové zjistili, že jsou chvíle, kdy dokáží být pro druhé skutečnými anděly, když se nebojí pomoci kamarádovi a chvíle, kdy dokáží být i čertíky a vymyslet pořádnou čertovinu. A to nám také předvedli při společných hrách, kdy se učili čertovská zaříkávadla, čistili kotel, rozfoukávali oheň, to aby měli v pekle pěkné teploučko, předvedli náramné čertovské válení, hopsání i brblání. Ukázali, jak si zdatně vybírají blechy z kožichu a jak správně připraví čertovský guláš. Také plnili úkoly procvičující pravolevou orientaci, počty, hráli smyslové hry, poznávali protiklady, tvořili, připravovali čertovskou výzdobu a také zpívali. Seznámili se s původem zvyku řezat na sv. Barboru větvičky z ovocných stromů, navštívili Vánoční jarmark ve vestibulu ZŠ.
To zas v pátek 5. 12. netrpělivě očekávali příchod Mikuláše se svou družinou. Před jejich návštěvou si ještě upravovali své obleky, kreslili si na obličej, neboť si mohli vybrat, zda v tento den půjdou za čertíky či za andílky. Čertíci házeli bramborou do pytle a andělé foukali do peříček. Když uslyšeli za dveřmi cinkání řetězů, poslušně se posadili na své židle kolem nastrojeného pekla, to aby si příchozí čertík mohl odpočinout. Když se otevřeli dveře do třídy, čertík místo, aby se válel, chodil kolem dětí a zkoumal, kdo z nich je největší zlobivec. Mikuláš a dva andělíčci se usmívali a pověděli nám, že to vypadá na třídu hodných dětí. Skřítkové hned ze začátku zazpívali dvě krásné písničky a pak podle seznamu přicházeli k Mikuláši, který je buď pochválil, nebo je pobídl k větší poslušnosti. Andělíčci všechny spravedlivě podarovali sladkou nadílkou a nakonec se všichni společně vyfotili. Po odchodu Mikuláše se děti pustily do čertí hostiny a do radostného tance.
V následujícím týdnu Skřítkové zhlédli divadélko Začarované koledy, navštívili zdejší knihovnu, kde jim paní Janovská vyprávěla Vánoční pohádku. A ve školce si vyprávěli o tradicích, zvycích a symbolech pojících se s Vánoci. Pouštěli ořechové lodičky se zapálenou svíčkou, v rozkrojeném jablíčku objevili hvězdičku, vytvářeli dopis pro Ježíška, vyráběli si barevnou ozdobu, připravovali se na blížící se besídku, zpívali koledy a jako dárek si každý odnesl voňavý perníček a diplom za nejlepšího vánočního pekaře stvrzený pečetí.
V úterý 16. 12. jsme se společně vydali do kina Sokolovna, kde skvělým zážitkem pro děti se stala promítaná animovaná pohádka „Pohádka po babičce“.
Děti se nemohly dočkat, až se budou moci svým rodičům předvést v kostýmech. To se jim vyplnilo ve čtvrtek 18. 12. Všem příchozím zahráli příběh o tom, jak se v dávných dobách narodil Ježíšek. Podle císařského nařízení putoval Josef a jeho snoubenka Marie z Nazaretu do města Betléma. Na jejich cestě je doprovázel archanděl Gabriel, který jim radil, kde najdou přístřeší, když je zdejší lid nechtěl ubytovat. Po narození Spasitele v Salaši tu radostnou novinu oznámil pastýřům. V příběhu se objevili i další andělé, hvězda a tři králové. Příběh byl doprovázen zpěvem koled, tancem a dobrou náladou. Vše dobře dopadlo a naši malí divadelníci si vykoledovali dlouhý potlesk. A rodičům zahraný příběh vnesl do srdcí radost a velkou pýchu na své děti.
Poslední společný den před nadcházejícími svátky jsme prožili vesele a nadšeně. Pod stromečkem Skřítkové našli nejen dárky pro všechny, ale i ty, které si mohli s sebou odnést domů, společné chvíle si vyplnili hraním, hodováním, smíchem a tancem.
