Měsíc únor s sebou přinesl masopustní veselí, hodování, tancování a hlavně radost a legraci, kterou jsme si ve školce náležitě užili. Hravým způsobem se děti dozvěděly, jak dlouho masopustní období trvá, jaké jsou nejveselejší masopustní dny a nejznámější tradiční masky. Vyzkoušely si hudebně pohybové hry, ochutnávaly spousty dobrot a zavítaly do pohádky O Koblížkovi. Zde měly možnost se na koblížek proměnit a předvést, jak se umí nudit, vrtět a také kutálet po tácu.
Největší radost jim udělalo samotné pečení koblížků. Recept na tvarohové koblížky nám otevřel dveře do nových kuchyněk v budově ZŠ, kde jsme si užili sladkého dne. Hned od rána se děti podílely na tvorbě těsta. Rozeznávaly, ochutnávaly a pojmenovávaly suroviny a během pečení si pak tvořily, kreslily a počítaly. Odměnou jim byly dozlatova upečené křupavé koblížky, obalované v cukru smíchaným s vanilkou. Tak nádherně voněly, že se jejich vůně linula celým druhým patrem ZŠ a také náramně chutnaly.
Děti se také naučily, že konec Masopustu ohlašuje přicházející karneval. Všichni se na něj nedočkavě těšili a jeho příchod jsme oslavili v úterý 13.2. Každý se totiž mohl převléci za postavu, ze své oblíbené pohádky a tak do nazdobené třídy přicházeli princezny, kouzelníci a další pohádkové postavičky. Všichni jsme pak školou přešli do tělocvičny, kde jsme společně s dětmi ze Žabiček strávili krásné dopoledne plné zábavy, her, výzev a úkolů. Po návratu do třídy hry nahradil tanec, mlsání, odměny a radost s veselím nás provázela až do oběda.
Jelikož všichni máme rádi pohádky, tak jsme si o nich ještě následující týden povídali. Pohádky jsme si vyslechli v mnoha podáních a tu nejoblíbenější si každý nakreslil. Doplňovali jsme verše, procvičovali si orientaci na ploše, hledali rozdíly v obrázku, cvičili si počáteční a koncové hlásky, skládali obrázky podle děje, schovávali se před vlkem tak, aby měl velkou práci nás najít a hráli si s loutkami. Jejich poslechem si děti procvičovaly paměť, zkoušely je převyprávět, odpovídat na otázky z přečteného textu a nakonec zjistily, že neposlušnost se nikdy nevyplácí.
Červená čepička,
čiperná holčička,
přešla kus lesíčka.
Dobroty v košíčku,
trhala kytičku,
pro svoji babičku.
Tu však vlk sežral,
na stáří nedbal.
Myslivec přišel,
chrápat ho slyšel.
Do břicha kámen,
žízeň a amen.
Děti mají moc rády knížky, a tak se naše třída poslední únorový týden proměnila na malou knihovnu. Většina kluků a holčiček nosili do školky své oblíbené knihy, které jsme si společně prohlíželi, četli z nich a povídali si, proč se jim líbí. Velkou zajímavostí bylo samotné vyprávění o tom, jak taková knížka vzniká a kdo se podílí na jejím vytvoření. Závěrem jsme navštívili naši městskou knihovnu.
